Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Nový hřbitov byl založen v sousedství městského hřbitova v roce 1905 (zkolaudován byl 17.11.1905) a byl užíván ještě po druhé světové válce.
Po roce 1970 nechalo město hřbitov zrušit, obřadní síň v novorománském slohu s maurskými prvky byla zbořena a celková likvidace areálu byla dokončena v roce 1983.
Na místě zlikvidovaného hřbitova byla postavena škola Špičák.
V květnu roku 2004 byl na místě hřbitova instalován památník 17 židovských obětí pochodu smrti z tábora ve Schwarzheide, které zemřely v České Lípě na počátku května 1945.
V meziobdobí, kdy byl starý hřbitov již přeplněn a nový ještě nebyl založen, bylo na městském hřbitově v jeho horní části založeno oddělení pro židovské pohřby. Po 1. říjnu 1903 zde skutečně několik pohřbů proběhlo.
Vedení města nechalo postavit v místech, kde stála synagoga, dva památníky. První má tvar židovského náhrobního kamene a vznikl již v roce 1948, ale nesměl být osazen, proto jej autor ukryl a k odhalení došlo 28. října 1995 v ulici U synagogy, připomíná utrpení Židů, obětí pogromu v roce 1744 a obětí holocaustu za druhé světové války. Druhý památník město odhalilo nedaleko prvního roku 2008.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází asi 500 m severozápadně od náměstí T.G. Masaryka nedaleko železniční zastávky Česká Lípa-Střelnice.
Založen byl před rokem 1575 (pozemek zdejším Židům věnoval již na konci 16. století Jan z Vartenberka). V roce 1758 byl hřbitov rozšířen (na rozšíření hřbitova poskytli kus svého pozemku Kounicové) a užíván byl do roku 1905. V průběhu druhé světové války byl značně demolován nacisty. V roce 1938 byly náhrobky použity na zasypání říčního ramene Ploučnice.
Do dnešní doby se dochovalo asi 140 náhrobků, jedná se ve většině případů o historicky cenné stély ze 17. a 18. století. Na tomto hřbitově se pohřbívalo ve vrstvách, neboť židovská víra nedovoluje manipulovat s hroby.
Poblíž vchodu je obelisk s anglickým textem na paměť Karla a Marianne Spitzerových. Unikátní je žulový náhrobní kámen ve tvaru černého jehlanu, který připomíná hrob rabína a 31 obětí pogromu v roce 1745.
Židovské osídlení je doloženo od první poloviny 16. století.
V roce 1724 zde žilo 73 rodin, v roce 1845 to bylo 130 rodin (přibližně 840 osob), což bylo asi maximum. Od té doby počet židovského obyvatelstva klesal a v roce 1930 zde žilo 301 Židů.
Židovská obec byla po druhé světové válce obnovena a v 50. letech 20. století byla změněna na synagogální sbor, který zanikl na přelomu 60. a 70. let 20. století. V roce 1960 zde žilo 19 Židů.
Hřbitov prošel v 90. letech rozsáhlou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 1999. Na místě dnešních schodů bývala márnice.
Hřbitov je chráněnou kulturní památkou ČR.
Česká Lípa je rodištěm německy píšícího spisovatele a básníka Huga Saluse (1866-1929), který byl povoláním lékař. Pojilo ho přátelství s Maxem Švabinským a Jaroslavem Vrchlickým.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov je součástí komunálního hřbitova, který se nachází na východním okraji města v Družstevní ulici.
Areál byl založen v letech 1904-1906.
Ve východní části hřbitova se ve dvou řadách nachází šestnáct náhrobků s hebrejskými a německými nápisy z první poloviny 20tého století. Židovská část není oddělena od hlavní části hřbitova – židovské náhrobky jsou umístěny mezi náhrobky křesťanskými.
Židé jsou v Mohelnici poprvé zmiňováni již roku 1322. K rozvoji židovské komunity došlo až ve druhé polovině 19tého století, kdy byl ve městě založen Židovský modlitební spolek (oficiálně existoval od roku 1870). Roku 1850 je zmiňováno pouze 13 obyvatel židovské víry, koncem století tvořilo téměř 200 mohelnických Židů přibližně 7% obyvatelstva vnitřního města. Tento počet se však snižoval a na začátku 20. století již klesl na necelou stovku.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
  • říjen 2015 až říjen 2018
  • 80 fotek
  • 64 zobrazení
  • 3 se líbí
Hřbitov se nachází 2 km severovýchodně od Divišova u rozcestí silnic do Měchnova a Šternova, na katastrálním území obce Měchnov.
Hřbitov byl zřejmě založen v roce 1776 nebo 1777 při založení židovské náboženské obce v Divišově. V roce 1827 došlo k jeho rozšíření, v současnosti se rozkládá se na ploše 2 921 m2. Dochovalo se zde asi 190 náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu a jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1795. Pohřbívalo se zde do konce 30. let 20. století.
V roce 1958 byl hřbitov vyhlášen kulturní památkou ČR.
První Židé se v Divišově údajně usadili před rokem 1685. První zmínky o židovském osídlení jsou z roku 1718, tehdy se v Divišově uvádějí tři židovské rodiny. Na konci 18. století je to 11 rodin.
Židovská obec byla ustavena 1. srpna 1776 a hned po svém vzniku zažádala o pronájem pozemku na zřízení hřbitova. Zrušena byla v roce 1930 pro malý počet členů. Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází v centru města asi 150m severovýchodně od Masarykova náměstí na Nové Pražské ulici.
Byl založen v 17. století, snad již v roce 1687.
Po roce 1980 byl z větší části zlikvidován a část náhrobků byla odvezena na nový hřbitov. Koncem 20. století byla kolem stávajícího areálu vystavěna nová cihlová zeď.
Na ploše 760 m2 je dochováno 20 náhrobků, z nichž nejstarší je z roku 1687. Hřbitov sloužil svému účelu až do roku 1883, kdy byl Na Karlově založen hřbitov nový.
Od roku 2007 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Nepočetné židovské obyvatelstvo je doloženo již od konce 14. století. V roce 1750 zde žilo šest rodin, v polovině 19. století to bylo osm rodin. Po polovině 19. století došlo k výraznému růstu židovského obyvatelstva. V roce 1890 a 1900 zde žilo 447 Židů a v roce 1930 to bylo 237 Židů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází 500 m severovýchodně od Masarykova náměstí u komunálních hřbitovů. Vchod je z úzké uličky vycházející od křižovatky Na Karlově a K Pazderně.
Založen byl roku 1883.
Na ploše 2 684 m2 se dochovalo asi 300 náhrobků v pravidelných řadách. Bylo sem také umístěno několik stél ze starého hřbitova.
Je zde pohřbeno mnoho významných osobností regionu, např. rabín dr. Mojžíš Blán, vrchní finanční rada JUDr. Viktor Budlovský,… Hřbitov je doposud užíván.
Je zde také pomníček třinácti obětí z železničního transportu smrti z počátku roku 1945.
V obřadní síni je památník obětí nacismu a v roce 1995 zde byla zřízena expozice věnovaná židovské komunitě Benešova.
Hřbitov je chráněn jako kulturní památka ČR.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází něco přes kilometr západně od centra města u nové nemocnice v ulici Na Cvičišti.
Založen byl v roce 1869.
Na ploše 8 879 m2 se nachází 1 171 novodobých náhrobků a je zde pohřbeno 1 379 osob. Náhrobky jsou v zadní části plochy hřbitova, pohřbívání se realizovalo odzadu dopředu. Náhrobky jsou v 17+10 pravidelných řadách ve směru sever-jih, nápisem vždy na východ, tj. ke vstupu. V přední části se nacházejí 4+4 řady dětských náhrobků.
Počátkem 20. století byla u vchodu postavena obřadní síň v novorománském slohu podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassny. Stavba byla dokončena v roce 1904 a 8. 12. 1904 ji vysvětil jihlavský rabín dr.Joachim Jakob Unger. V roce 1939 byla vypálena a zbourána.
Wielhem Stiassny (1842-1910), je autorem synagogy v Čáslavi a Jablonci nad Nisou, největší pražské synagogy na Královských Vinohradech a nejmladší pražské synagogy v Jeruzalémské ulici.
V letech 1968-1969 došlo k úpravě a zkrácení plochy hřbitova a ke stavbě nové obřadní síně podle návrhu Mileny Kubíkové-Veselé, do jejíhož interiéru byly přemístěny dvě kamenné desky s hebrejskými modlitbami a jedna deska z roku 1903 se jmény donátorů.
Kovová brána je z roku 1993.
Při křížení hlavní cesty s alejí stojí památník židovským vojákům z první světové války.
Na hřbitově jsou pochováni rodiče hudebního skladatele Gustava Mahlera, první jihlavský rabín dr. J. J. Unger (1826-1912), továrník Max Loewenthal (1823-1904), MUDr Siegmund Werner (1867-1928)… a řada dalších významných osobností regionu.
8. 5.1995 zde byl odhalen památník obětem holocaustu, jehož autorem je arch. J. Klenovský.
První zmínka o židovském osídlení je z roku 1249, početnější komunita se zde vytvořila v roce 1345, na základě privilegia markraběte Karla (císař Karel IV.). V roce 1425 byli Židé z Jihlavy vypovězeni. Menší osídlení zde vzniklo v polovině 15. století, znovu byli Židé vypovězeni roku 1506.
Novodobá židovská obec existovala od roku 1858, po druhé světové válce byla obnovena a později změněna v synagogální.
Jihlava je rodištěm divadelníka Carla Meinharda (1857-1949 Buenos Aires), spisovatele Ernesta Sommera (1888-1955 Londýn) a básníka Louise Fürnberga (1909-1957 Výmar).
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází asi 100 m severně od Tyršova náměstí ve Hřbitovní ulici.
Založen byl rolu 1607 a v roce 1725 a 1791 byl rozšířen. Užíván byl do druhé světové války.
Dokladem je smlouva z roku 1607 mezi Židem Davidem a byšickou obcí o koupi pozemku Prameny však hovoří o tomto muži dříve. Podle trhové smlouvy z roku 1595 koupil v Byšicích dům, což představuje první doklad o zdejším židovském osídlení.
Na ploše 1 609 m2 se dochovalo asi 197 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pochází z roku 1723. Kovaná vstupní brána je zdobena motivem Davidovy hvězdy.
Židovské osídlení je doloženo od počátku 17. století až do doby nacistické okupace.
V roce 1880 zde žilo 9 Židů, v roce 1900 to bylo 14 Židů a v roce 1930 pouze 8 Židů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází přibližně kilometr jižně od náměstí městyse Liteň při cestě na Leč (Skuhrov). Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat k okraji lesa.
Založen byl v roce 1680 a v 18. a 19. století byl rozšířen. V 19. století bylo postaveno obydlí hrobníka (čp. 29) a v roce 1927 byla postavena obřadní síň.
Na ploše 4 117 m2 je dochováno přibližně 300 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu z let 1687 – 1939.
Židovské osídlení je doloženo od druhé poloviny 17. století. Na začátku 18. století zde žily 4 židovské rodiny a na konci téhož století již 23 rodin v počtu 102 osob. Nejsilnější osídlení bylo kolem poloviny 19. století, kdy zde žilo 191 osob. V roce 1930 zde bylo pouze 13 Židů.
V roce 1922 zdejší židovská obec zanikla a byla připojena k židovské náboženské obci v Berouně.
Hřbitov je kulturní památkou ČR.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází u zalesněného kopce Chlumek na hranici běštínského katastru, asi 2 km od Hostomic. Přístupný je cestou z Běštína.
Založen byl zřejmě v roce 1833. Na počátku 20. století byl rozšířen a v místě rozšíření vzniklo schodiště.
Na ploše 1 979 m2 se dochovalo přibližně 160 náhrobků od doby založení do 30. let 20. století. Z márnice zbylo jen obvodové zdivo. V letech 1995-1996 byly vztyčeny povalené náhrobky.
Židovské osídlení zaznamenáno od 17. století. Nejpočetnější bylo v 19. století roce 1880, kdy zde žilo 107 židovských obyvatel.
Hřbitov je znám jako Běštín, protože původně vznikl pod touto židovskou obcí. Po roce 1866 zdejší židovská obec zanikla a hřbitov převzala obec hostomická.
Hřbitov je chráněn jako kulturní památka ČR.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Nový hřbitov se nachází nad silnicí do Malého Rapotína, 900 m od městského hřbitova.
Byl založen v roce 1933.
Na ploše 1 653 m2 se ve východní části dochovalo šest náhrobků z let 1933-1938. Z větší části je plocha od 70. let 20. století využívána jako urnový háj.
Zachováno je obvodové zdivo, funkcionalistická márnice u vchodu a studna.
Na hřbitově je největší hromadný hrob obětí nacismu na českém území. V dubnu 1945 zde bylo pohřbeno 600 osob z vlaku z Buchenwaldu, jejich těla byla před pohřbením spálena.

Na severním okraji města se tyčí nad dalším hromadným hrobem mohyla, která byla odhalena roku 1948. Dnešní podoba s trnovou korunou je z roku 1985. Mohyla byla navršena na místě, kde byly pohřbeny oběti z pochodů smrti z koncentračních táborů. Jsou zde pohřbena těla 180 židovských žen z Osvětimi postřílených u Nýrska a desítky těl vězňů z Buchenwaldu, celkem více než 230 obětí.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
  • srpen 2012 až říjen 2018
  • 55 fotek
  • 183 zobrazení
  • 2 se líbí
Hřbitov se nachází v lese na návrší zhruba 400 m západně od kraje obce.
Na ploše 1623 m2 se do dnešní doby dochovalo asi 250 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší se datuje k roku 1736. Hřbitov je díky řadě barokních a klasicistních náhrobků historicky cenný. Založen byl nejpozději v první polovině 18. století.
Zvláště pozoruhodná je skupina 180 žulových náhrobníků z období od poloviny 18. století do poloviny 19. století, nacházející se v jižní – starší – části hřbitova. V novodobé části hřbitova je většina náhrobků poničena.
Proběhly zde i pohřby židovských občanů z okolních židovských obcí, např. z Tisové, Lesné, Částkova nebo Pavlova Studence
Židovské osídlení Dlouhého Újezdu je doloženo od začátku 17. století (k roku 1618). Na počátku 19. století žili Židé v 10 domech, ze kterých se dnes dochoval jediný. Největší velikosti dosáhla zdejší židovská komunita v 30. letech 19. století, tehdy zde bylo 20 rodin čítajících 116 osob. Na počátku 20. století zde žili jen dva Židé. V obci byla pouze modlitebna, synagoga zde nebyla. Ve východní části se nacházela židovská ulička, deset domů bylo doloženo ještě před polovinou 19. století. V přestavbě z nich se dochoval jen jediný.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází v Chodské ulici na jihovýchodním okraji města.
Založen byl v roce 1615 a pohřbívalo se na něm do roku 1933. Byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1869, kdy dosáhl rozlohy 2 536 m2. Za války a i v pozdějších letech byl značně devastován. Po roce 1977 byla část náhrobků zlikvidována, včetně náhrobku učence Nachuma Sofera, který zemřel roku 1815, a jehož hrob byl poutním místem. Část pozmku byla využita na stavbu průmyslového podniku.
Dnes je na ploše 1 343 m2 dochováno asi 190 náhrobků. Jsou zde náhrobky vrcholně barokního a klasicistního typu. Nejstarší čitelný náhrobek je datován rokem 1634, nejmladší rokem 1933. Od roku 2007 zde také stojí moderní pomník s pamětní deskou věnovanou obětem nacistického režimu.
V roce 2018 se na hřbitov vrátilo 52 náhrobků z Mariánských Lázní, kam byly umístěny v osmdesátých letech, kdy hřbitovu hrozila likvidace. Běhen rekonstrukce hřbitova se vytvořila také replika náhrobku rabína Joachima Adlera, zvaného Nachum Sofer.
V Tachově byl údajně ještě hřbitov starší - středověký, který byl založen ve 13. století. Byl zřejmě na jižním předměstí mezi městskou hradbou a Vodní ulicí, pravděpodobně v blízkosti židovské osady, snad zničené husity.Jeden z domů (snad čp.471) byl na konci 16. století nazýván „dům u židovského hřbitova“.
Od roku 2007 je hřbitov kulturní památkou ČR.
Židovské osídlení údajně od 13. století, doloženo je od 15. století. Na konci 18.století zde žilo přes 30 rodin, maximum asi v roce 1869, kdy zde žilo 294 Židů. V roce 1880 to bylo 280 Židů, v roce 1900 284 Židů a v roce 1930 to bylo 179 Židů.
Tachov je rodištěm litoměřického rabína a později dánského zemského rabína dr. Maxe Schornsteina (1870-1949), pedagoga se zaměřením na vzdělávání nevidomých Simona Hellera (1843-1922) – byl ředitelem vídeňského ústavu slepců, novináře, publicisty Hanse Adlera - v letech 1968-77 byl ředitelem plánovacího a rozpočtového oddělení Světové banky, a malíře Franze Rumlera (1848-1922), který se stal roku 1885 profesorem vídeňské akademie.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází ve svahu na kraji lesa, nad vodní nádrží Rovná. Samotná vesnice byla zatopena, jediným dokladem její existence je právě židovský hřbitov.
Byl založen pravděpodobně v 18. století. Nejstarším písemným dokladem o hřbitově je matrika zemřelých obce Schönlind (Krásná Lípa) od roku 1784 až do roku 1868 a matrika z let 1840 až 1895.
Na ploše 816 m2 se dochovalo 112 náhrobků, z nichž nejstarší je z roku 1755. Část náhrobků je povalena a z části rozbita. Z dřevěného oplocení se dochovaly jen žulové sloupky.
Hřbitov svoji rozlohou ani stářím nepatří mezi nejvýznamnější hřbitovy u nás, ale v rámci regionu, kde zachovalých židovských památek není mnoho, svoji hodnotu rozhodně má.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Arnoltov je součástí obce Březová. Hřbitov se nachází asi 500 m jihozápadně od obce, na severním okraji lesa v březovém háji. Cesta k němu vede přes pastviny.
Založen byl snad v 18. století. Hřbitov je zpustlý a zarostlý náletovými keři. Zachovala se část sloupků z původního hrazení.
Na ploše 1 833 m2 se dochovalo asi 26 náhrobků rustikálního typu. Nejstarší z nich je z roku 1833. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1915, kdy zde byl pohřben uprchlík z Haliče.
První židovská rodina se zde usadila nejspíše v první polovině 17. století. V roce 1724 zde žily čtyři židovské rodiny (22 osob) a před rokem 1850 žilo v obci 20 židovských rodin. Ke konci 19. století zde není evidována žádná osoba židovské víry.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází v polích cesty bez přístupové, asi 1 km od obce; nedaleko silnice vedoucí od Těšova k silnici Mariánské Lázně-Cheb.
Byl založen v první třetině 19. století. Podle matriky se zde první pohřeb konal v červnu 1818 (byl zde pohřben Moses Steiner). Hřbitov byl využíván do počátku 20. století.
Na ploše 667 m2 se dnes nachází 90 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1821 a nejmladší z roku 1920. Hřbitov je obehnán zdí.
V roce 2006 proběhla úprava hřbitova, kdy byly vztyčeny všechny náhrobky.
Židovské osídlení lze předpokládat v první polovině 18. století. Na konci 18. století zde bylo evidováno 11 židovských rodin (63 osob). O půl století později zde žilo již 27 rodin. Židé zde žili do přelomu 19. a 20. století.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází asi 150 m jihozápadně od obce v rokli nedaleko rybníka. Přístupný je ze silnice vedoucí z Úbočí do Dolního Žandova po úzké pěšině po břehu rybníka.
Založen byl roku 1841 a používán byl do počátku 20. století.
Na ploše 1 470 m2 se dochovalo 71 náhrobků a tři solitérní podstavce. Časté jsou na nich žehnající ruce Kohenů a symbol Davidovy hvězdy. Ohradní zeď je místy pobořena a vstupní brána chybí.
V roce 2005 proběhla oprava hřbitova a povalené náhrobky byly vztyčeny.
Židovské osídlení je doloženo od počátku 19. století (rok 1830).
Požár dne 29. května 1889 znamenal prakticky konec zdejší komunity (devět stavení židovské části kompletně vyhořelo). Velká část obyvatel se vystěhovala do Ameriky, část se přestěhovala do okolních obcí. V obci zůstalo jen pět židovských rodin. Komunita byla zrušena a její členové se stali příslušníky ŽO v Kynžvartu. Další odchod Židů nastal po 1.světové válce. V roce 1930 nebyla v obci ani jedna židovská rodina.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází na Chebské ulici nedaleko mostu při silnici na Hleďsebe vedle železniční trati na Cheb.
Založen byl v roce 1875. Za druhé světové války byl poničen a obřadní síň byla zbořena. Většina náhrobků byla odvezena. Po roce 1976 byly umístěny dva náhrobky z Lázní Kynžvart. Bylo zde umístěno také několik desítek náhrobků ze starého hřbitova v Tachově, kterému hrozila likvidace, ale po jeho záchraně a opravě byly náhrobky navráceny do Tachova.
Na ploše 3 780 m2 je dochováno asi 80 náhrobních kamenů a fragmentů. Kromě místních obyvatel zde byli v letech 1945-1972 také pohřbeni obyvatelé židovského penzionu pro seniory.
Hřbitov je obehnán cihlovou ohradní zdí s branou na západní straně. Hrobnický domek slouží obytným účelům. Hřbitov je stále funkční.
Pohřbeni jsou zde např. balneolog Enoch H. Kisch (1841-1918), předseda Svazu německých židovských obcí Salomon Kalischer (1843-1925) a filozof a publicista Theodor Lessing (1872-1933).
Židé jsou v Mariánských Lázních doloženi koncem roku 1820. Úředně byla obec schválena v roce 1875. Po druhé světové válce na její činnost navázal synagogální sbor, který zanikl v sedmdesátých letech 20. století.
V roce 1881 ve městě žilo 159 Židů, nejsilnější byl rok 1921, kdy zde žilo 495 Židů. V roce 1930 to bylo 405 osob.
V roce 1937 a 1947 se zde konal světový kongres ortodoxního hnutí Agudat Jisrael.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Drmoulský hřbitov se nachází uprostřed lesa ve výšce 600 m na svahu Panského vrchu, asi kilometr od obce.
Založen byl nejpozději v 17. století, v písemných pramenech je doložen poprvé v roce 1676.
Na ploše 1 511 m2 se dochovalo zhruba 360 náhrobků a fragmentů z let 1673-1936. Nejstarší čitelný náhrobek pochází právě z roku 1673. Jedná se o velmi cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu. Četné náhrobky jsou zdobeny prvky lidového umění, nejčastěji rostlinnými motivy.
Přesné počátky židovského osídlení nejsou známy. První rodina je doložena v roce 1655. Počet židovského obyvatelstva stoupl v roce 1684, kdy byli Židé vypovězeni z Plané. V roce 1880 zde žilo 110 Židů.
Židovská obec se ustavila pravděpodobně na konci 17. století.
V románě „Vzorek bez ceny a pan biskup“ popsal zdejší židovské prostředí spisovatel Norbert Frýd (1913-1976), který je znal díky dědečkovi, který odtud pocházel.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází na západním okraji města v zámeckém parku na malém pahorku zvaném Kellerberg a jeho úpatí.
Založen byl údajně ve 2. polovině 17. století.
Na ploše 1294 m2 se dochovalo přes 257 náhrobků a jejich fragmentů. Nejstarší náhrobky jsou od roku 1735 a poslední pohřby zde proběhly v roce 1889. Na náhrobcích najdeme motivy levitů i kohenitů, motivy rostlin a symboly zvířecí říše, nebo vyobrazení znázorňující jméno či povolání zemřelého. Ohradní zeď se nedochovala.
Za druhé světové války byl hřbitov zpustošen.
Židovské osídlení doloženo od druhé poloviny 16. století (nejstarší údaj je z roku 1570). V roce 1724 zde žilo 21 židovských rodin (102 osob), v roce 1837 to bylo asi 55 rodin. V roce 1880 zde žilo 82 Židů a v roce 1930 již jen 14 Židů (3 rodiny).
Nepočetná náboženská obec existovala už od roku 1645. Na významu nabyla až vzrůstem počtu rodin v poslední čtvrtině 17. století.
V letech1690-93 zde působil rabín Abrahám Broda, pozdější zemský rabín, do roku 1783 zde působil Josef Krotoschin, bývalý rabín Prácheňského kraje, kolem roku 1793 sídlil v Chodové Plané zastupující krajský rabín Plzeňského kraje Abraham Stern a v letech 1847-61 tu působil Adam Wunder, pozdější krajský rabín Budějovického kraje.
V letech 2001-2003 byl hřbitov opraven péčí místní obce Chodová Planá a německého sdružení Action Sühnezeichen.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Přibližně 500 m jižně od starého hřbitova byl v roce 1890 založen v sousedství městského hřbitova založen hřbitov nový.
Na ploše 1 519 m2 se nachází více jak sto náhrobků a jejich fragmentů. Nejstarší náhrobky pocházejí z devadesátých let 19. století, nejmladší z 20. století.
Ohradní zeď je ve velmi dobrém stavu a hlavní brána je osazena novými mřížovými vraty a je zdobena dvěma Davidovými hvězdami. V levé části ohradní zdi se dá projít malou brankou, tzv. kohenitskou *
V době nacistické okupace byl hřbitov značně poškozen.
Obřadní síň v maurském stylu byla zbořena v roce 1957.

*Kohenité, prastarý rod potomků prvních kněží v jeruzalémském chrámu, patřili mezi židovskými rody k nejváženějším, a zbožní židé jim projevovali nemalou úctu. Tradice však příslušníkům rodu také určovala řadu povinností a omezení v běžném životě - mimo jiné, aby nepřišli do styku s nečistými mrtvolami, nesměli Kohenité za života vkročit na hřbitov. S postupným ústupem ortodoxních praktik byly později pro potřeby početného rodu zřizovány postranní, tzv. kohenitské branky, aby mohli pozůstalí navštívit místo odpočinku svých blízkých, a jejich cesta přitom vedla mimo hroby.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází na skalním ostrohu Šibeničního vrchu za Hracholuským potokem nad rybníkem v lese jižním směrem od obce.
Založen byl snad v 16. století, doložen je od druhé poloviny 17. století.
Na ploše 2 142 m2 se dochovalo kolem 40 náhrobních kamenů od roku 1726, včetně několika cenných barokních náhrobků. Většina novodobých náhrobků je povalena.
Zeď z lomového kamene již téměř neexistuje. Brána s márnicí podlehly devastaci během okupace a doby komunismu.
Židovské osídlení je doloženo od počátku 17. století.
Od počátku 18. století do poloviny 19. století zde žilo 8-10 rodin. V roce 1880 zde žilo 18 Židů. Poslední židé se odstěhovali během první světové války.
Hřbitov je chráněn jako kulturní památka ČR.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov leží asi kilometr od obce na katastru obce Kunějovice mezi poli v úzkém pruhu lesa.
Založen byl kolem roku 1700 a několikrát byl rozšířen. Na ploše 2 797 m2 se dochovalo téměř 400 náhrobních kamenů od první poloviny 18. století až do začátku 2. světové války. Naposledy se zde roku 1945 konal pohřeb ženy, jež zahynula během pochodu smrti. Nízká hřbitovní zeď je místy povalena.
Starší kameny jsou zhotoveny převážně z hrubozrnného pískovce, ty mladší jsou často i ze žuly nebo leštěných ušlechtilých materiálů. Za druhé světové války byl hřbitov zdevastován nacisty, zejména jeho mladší část.
Židovské osídlení je doloženo od 17. století. V roce 1880 zde žilo 57 Židů, v roce 1900 to bylo 52 Židů a v roce 1930 již jen 18 Židů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Hřbitov se nachází ve svahu na východní hranici katastru obce, asi 300m jihovýchodně od kostela a komunálního hřbitova.
Založen byl údajně v 17. století, některé zdroje uvádějí již 16. století.
Plocha hřbitova je 755 m2. Na okrajích hřbitova je dochováno několik desítek náhrobků a fragmentů z let 1747-1927.
Židovské osídlení je doloženo od první poloviny 17. století. V letech 1655-1685 byli Židé vypovězeni z města.
V 18.století zde žily 4 židovské rodiny, v roce 1869 zde žilo 72 Židů, což bylo maximum, a v roce 1930 zde žilo pouze 17 Židů.
Židovská náboženská obec byla zrušena roku 1921.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

"Jděme klidně dál, každý svou cestou, ke světlu, jako lidé, kteří vědí, že jsme to, co jsou druzí, a že druzí jsou to, co jsme my, a že je dobré jeden druhého milovat."
( Vincent van Gogh)
„Globální katastrofa lidstva rozpoutaná druhou světovou válkou je takřka jistě tou největší v dějinách lidstva. Neméně tragickým aspektem této katastrofy je skutečnost, že se lidstvo naučilo žít ve světě, ve kterém se zabíjení, mučeni a masové vyhánění stalo každodenní zkušenosti, které si již nevšímáme.“
(Eric Hobsbawm)
Tam dole leží ti, co se uzdravili ze života, ti, co už znají moudrost marnosti, jež není pro živé. (Jiří Žáček)

*****
K textům použita literatura:
Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy (Petr Ehl, Arno Pařík, Jiří Fiedler)
Maceva-Židovský náhrobek a symbolika jeho výzdoby ve světle tradice (Iva Steinová)
Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě (Jan Heřman)
Židovské památky Čech (Blanka Rozkošná, Pavel Jakubec)
Židovské památky Moravy a Slezska (Jaroslav Klenovský)
Židovské památka v Čechách, na Moravě, ve Slezsku (Petra Večeřová)
Stopy Židů v Pardubickém kraji (Renáta Růžičková, Alžběta Langová)
Židovské památky v Čechách a na Moravě (Jiří Fiedler)
Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (Jiří Fiedler, Václav Fred Chvátal)
texty Lukáše Svobody z netu (Muzeum Karlovy Vary)

Aktivní od

12. února 2015

Pohlaví

žena

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama