Název

Mladá Boleslav

Popis

Jeden z našich největších židovských hřbitovů se nachází v jižní části města v části zvané Na Dubcích asi 400 m od hradu, s hlavním vchodem z Pražské ulice. Hřbitov je chráněn jako Kulturní památka ČR.
Hřbitov byl založen před rokem 1584, později byl několikrát rozšiřován, nevýrazněji kvůli morové epidemii v roce 1715. Dosáhl tak celkové rozlohy 13 392 m2. Najdeme zde přibližně 2 000 náhrobků. Nejstarší datovaný náhrobek v celém komplexu pochází z roku 1604. Nedávná rekonstrukce však odhalila u přístupové cesty stély, které jsou už podle prvních náznaků zcela nepochybně ještě starší, zřejmě z 16. století. Hřbitov je občas využíván dodnes. Je zde také Památník židovských vojáků padlých v 1. světové válce.
Během několikaleté obnovy byly rekonstruovány nejen nejcennější náhrobky, ale také tři významné budovy nacházející se v areálu hřbitova: osmiboká obřadní síň z roku 1889, prvorepubliková stavba márnice z roku 1937 a hrobnický dům, který je využíván jako byt správce. Hrobnický dům stojí na místě staršího špitálu.
V interiéru obřadní síně se dochoval původní čtecí pult i hebrejské a české nápisy na stěnách. Márnice je pak zase jedinečná svojí architekturou: Je vystavěna ve funkcionalistickém stylu a to, že v Mladé Boleslavi pronikla architektura tohoto moderního střihu i na židovský hřbitov, je svým způsobem ojedinělou raritou. Uvnitř márnice se navíc vzácně dochoval obřadní stůl, na němž se tělo zesnulého připravovalo k pohřebnímu rituálu. Na márnici je pamětní deska Rudolfa Bergmanna.
Nejslavnější osobou, která je na mladoboleslavském hřbitově pohřbena, je Jakub Baševi (kolem 1570-1634), společník a finančník velkolepých vojenských a stavebních plánů generála Albrechta z Valdštejna. Jako první Žid byl v tehdejší rakouské monarchii povýšen do šlechtického stavu. Jeho mramorový náhrobek je proto korunován erbem.
Židovská populace v Mladé Boleslavi byla kdysi nebývale významná. Od konce 15. století zdejší počet Židů neustále rostl, až tvořil téměř čtvrtinu městské populace. Na rozdíl od jiných obcí v Boleslavi neexistovalo uzavřené ghetto. Židé se scházeli v renesanční synagoze, která tvořila centrum židovské čtvrti. V letech 1940 – 1943 však byli Židé internováni na Boleslavském hradě a deportováni do vyhlazovacích táborů. Po válce se jich vrátil jen zlomek.

Nastavení