Název

Luže

Popis

Židovský hřbitov v Luži se rozkládá kilometr na severovýchod od města na okraji lesa poblíž zemědělských budov.
Byl založen ve značně členitém terénu zřejmě již v první polovině 17. století a z této doby pochází také nejstarší náhrobní kameny. Hřbitov byl několikrát rozšířen. Původně se v jeho blízkosti nacházelo popravčí místo. Pohřbívalo se zde do druhé světové války. Za války byl těžce poškozen, nacisté jej používali jako střelnici.
Celkem se na ploše hřbitova o velikosti 3 472 m2 nachází kolem 600 náhrobků. Nejstarší dochované náhrobky pochází ze 17. století. Obzvláště cenné jsou barokní a klasicistní náhrobky včetně východočeských asymetrických stél, tzv. beraních rohů – horní hrana náhrobku je tvarována do asymetrického oblouku, který pokračuje několikanásobnou vyrytou spirálou na desce, jako zavinutí beraního rohu. Náhrobky pocházejí v hojné míře z regionální kamenické dílny Salomona Grotteho, zastoupenou výhradně na židovských hřbitovech východních Čech. Nejnovější náhrobky z konce 19. a 20. století se již neliší od křesťanských, užívá se černá leštěná žula, na několika místech se dochovalo i kovové ohrazení hrobu. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé. Z márnice zbyly jen malé zbytky obvodového zdiva.
Židovské osídlení v Luži bylo zaznamenáno od druhé poloviny 16. století již před rokem 1570 a patří mezi nejstarší doložené na Chrudimsku. Židovská obec zanikla v roce 1940. Nacistická perzekuce postihla 40 lidí, z nich 36 zahynulo v lágrech.
Nejvíce Židů zda bylo v roce 1856 – 301 osob.
V první polovině 19. století byly Luže sídlem krajského rabína.
Luže jsou rodištěm astronoma Jiřího Altera ( Bejt Jicchak 1890-1972 Izrael).

Nastavení