Název

Česká Lípa - starý

Popis

Hřbitov se nachází asi 500 m severozápadně od náměstí T.G. Masaryka nedaleko železniční zastávky Česká Lípa-Střelnice.
Založen byl před rokem 1575 (pozemek zdejším Židům věnoval již na konci 16. století Jan z Vartenberka). V roce 1758 byl hřbitov rozšířen (na rozšíření hřbitova poskytli kus svého pozemku Kounicové) a užíván byl do roku 1905. V průběhu druhé světové války byl značně demolován nacisty. V roce 1938 byly náhrobky použity na zasypání říčního ramene Ploučnice.
Do dnešní doby se dochovalo asi 140 náhrobků, jedná se ve většině případů o historicky cenné stély ze 17. a 18. století. Na tomto hřbitově se pohřbívalo ve vrstvách, neboť židovská víra nedovoluje manipulovat s hroby.
Poblíž vchodu je obelisk s anglickým textem na paměť Karla a Marianne Spitzerových. Unikátní je žulový náhrobní kámen ve tvaru černého jehlanu, který připomíná hrob rabína a 31 obětí pogromu v roce 1745.
Židovské osídlení je doloženo od první poloviny 16. století.
V roce 1724 zde žilo 73 rodin, v roce 1845 to bylo 130 rodin (přibližně 840 osob), což bylo asi maximum. Od té doby počet židovského obyvatelstva klesal a v roce 1930 zde žilo 301 Židů.
Židovská obec byla po druhé světové válce obnovena a v 50. letech 20. století byla změněna na synagogální sbor, který zanikl na přelomu 60. a 70. let 20. století. V roce 1960 zde žilo 19 Židů.
Hřbitov prošel v 90. letech rozsáhlou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 1999. Na místě dnešních schodů bývala márnice.
Hřbitov je chráněnou kulturní památkou ČR.
Česká Lípa je rodištěm německy píšícího spisovatele a básníka Huga Saluse (1866-1929), který byl povoláním lékař. Pojilo ho přátelství s Maxem Švabinským a Jaroslavem Vrchlickým.

Nastavení