Název

Velké Meziříčí

Popis

Židovský hřbitov leží asi 300 m severovýchodně od náměstí, na svahu za řekou Oslavou při ulici Bezděkov, asi 120 m severně od městského hřbitova.
Starý hřbitov byl údajně založen snad ve druhé polovině 15. století. Měl se prý nalézat při pravém břehu řeky Balinky na nynější Malé Straně. Zanikl beze stopy.
Nový hřbitov byl založen roku 1650. Od té doby byl hřbitov funkční až do 2. světové války. Hroby jsou umístěny v poměrně přesných, ale hustých řadách po vrstevnicích s nápisy směrem dolů.
Na ploše 4 617 m2 se dochovalo 1306 cenných barokních a klasicistních náhrobků ve 42. řadách po vrstevnicích s nápisy směrem dolů. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1677. Nápisy jsou tradičně hebrejské, od 19. století německé, z 20. století české. V horní části hřbitova je ve zdi vsazena deska s hebrejským textem modlitby za zemřelé – kadiš.
Pohřbena je zde řada významných osobností z regionu, např. rabíni Jakob Löb Pollak (+1851) a Michael Weiner (+1901).
V pravém dolním rohu hřbitova stojí malá obřadní síň z roku 1880 v novorománském slohu.
Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Židovské osídlení nejpozději od 17. století (snad již od druhé poloviny 15. století v souvislosti s vypovězením Židů z moravských královských měst). V písemných pramenech je spolehlivě doloženo až v roce 1636. V roce 1857 stoupl počet na 1 116 osob. V té době tvořili Židé asi čtvrtinu všech obyvatel.

Nastavení