Název

Praha - nový židovský hřbitov na Olšanech

Popis

Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Na západě jej ohraničuje ulice Jana Želivského, na jihu ulice, na severu areál bývalého nákladového nádraží Žižkov.
Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890. Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý žižkovský židovský hřbitov. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.
Svou rozlohou 101 430 m2 a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Celá plocha hřbitova byla rozdělena do očíslovaných sekcí. Nejstarší část připadá na sekce 1-22. Ve 20. letech 20. století byl rozšířen (sekce 23-34) a v roce 1933 se rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní funkcionalistickou obřadní síní (arch. L. Ehrmann)
Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
V areálu hřbitova se dochovalo několik tisíc náhrobků. V letech 1890-1940 zde bylo pohřbeno 15 000 osob.
Nachází se zde také řada pomníku a četných hrobů. Například pomník padlým židovským vojákům z první světové války (zřízen 1927), pomník nad místem uložení popela osob z terezínského ghetta (zřízen 1949), pomník katastrofy lodi Patria v roce 1940, památník československým obětem rasové genocidy (1985), pomník připomínající padlé bojovníky od Dankerque, Tobruku a Dukly, pomník zaniklé židovské obce v Dolních Kralovicích (zatopena přehradní nádrží v roce 1971), pomník obětem prvních transportů do lodžského ghetta v říjnu 1941 (zřízen 1994). Při jižní zdi židovského hřbitova jsou osazeny desky těm, kteří žádný hrob nemají, protože zahynuli v nacistických koncentračních táborech nebo na pochodech smrti neznámo kde.
V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova ve Vladislavově ulici, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka (1883-1924), Jiří Orten (1919-1941), Ota Pavel (1930-1973), Josef Bor (1906-1979), František R. Kraus (1903-1967), Arnošt Lustig (1926-2011), Lenka Reinerová (1916-2008), malíři Jiří Kars - Karpeles (1880-1945), Max Horb (1882-1907) a řada dalších.
Jsou zde pohřbení také vrchní rabíni Nathan Ehrenfeld (1843-1912) a Gustav Sicher (1843-1960).
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 1891–1893. Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu, jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.

Nastavení